Dopady současné krize na zadávací řízení
V probíhajících zadávacích řízení se stává aktuální především otázka lhůt. Z obecného pohledu lze konstatovat, že lhůty stanovené zadavatelem v konkrétním zadávacím řízení jsou nadále platné a neexistuje právní předpis či centrální nařízení, které by tyto lhůty revidovaly (na správní řád se lze odvolat pouze v případě správního řízení před ÚOHS, nikoliv však v zadávacím řízení). Případné problémy s dodržením lhůt je tedy nutné řešit případ od případu.
Zadavatel má podle § 36 odst. 5 ZZVZ právo lhůty potřebné k průběhu zadávacího řízení stanovit a může je také v případě potřeby prodloužit, musí ale dodržet příslušnou formu. Z tohoto pohledu je nejdůležitější § 99 ZZVZ, podle kterého mohou být zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci změněny před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna. Zejména lhůtu pro podání nabídek nebo lhůtu pro podání žádostí o účast je nutné prodloužit prostřednictvím uveřejnění opravného formuláře.
Zákon na několika místech také hovoří o možnosti prodloužit či prominout zmeškání lhůty, a to zejména u lhůty pro objasnění či doplnění nabídek podle § 46 odst. 1 ZZVZ nebo u lhůt souvisejících se změnou kvalifikace účastníka zadávacího řízení upravených v § 88 odst. 1 ZZVZ.
Z pohledu dodavatele je tedy možné vždy na problém s dodržením lhůty upozornit a požádat o její prodloužení, popř. i prominutí, pokud již lhůta skončila. Prominutí zmeškání lhůty je však možné pouze u těch lhůt, kde to zákon připouští. V žádném případě tak nelze prominout zmeškání lhůty pro podání nabídky.
Rozhodnutí, zda lhůtu prodloužit či nikoliv, zůstává na zadavateli – ten může být v různých situacích. Prodloužení pro něj může být přijatelné nebo mu může v některých případech i vyhovovat, protože sám může mít problém s kapacitami. Pokud ale bude zdržení zakázky negativně ovlivňovat provoz či plnění úkolů zadavatele, které mohou např. souviset i se současnou situací, nelze na něm prodlužování zadávacího řízení vždy spravedlivě požadovat.
Je tedy nutné řešit vždy konkrétní lhůtu a snažit se o adekvátní průběh daného zadávacího řízení. Lze apelovat na zadavatele, aby měli situaci dodavatelů pochopení a hledali vstřícné řešení, které povede k řádnému dokončení zadávacího řízení.
Není také vyloučeno, aby zadavatel zadávací řízení zrušil, pokud zjistí, že současná situace brání jeho řádnému dokončení. To by mohlo nastat v případě, pokud má současná situace takový dopad na činnost zadavatele, že již nebude původně poptávaný předmět veřejné zakázky potřebovat. V takovém případě by byl naplněn důvod ke zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. c) ZZVZ, podle kterého může zadavatel zadávací řízení zrušit, pokud odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, která nastala po zahájení zadávacího řízení a kterou zadavatel jednající s řádnou péčí nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil.
Zrušení zadávacího řízení by také připadalo v úvahu podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, a to z důvodů hodných zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. Tento důvod by mohl připadat v úvahu v případě významných ekonomických problémů na straně zadavatele (zadavatel by nebyl schopen veřejnou zakázku zaplatit) nebo dodavatelů (dodavatelé by nemohli v důsledku současných opatření dodržet podmínky, za kterých podávali své nabídky).
Je však nutné upozornit na to, že současná situace není automatickým důvodem pro zrušení zadávacích řízení a zadavatel každé zrušení zadávacího řízení musí odůvodnit, tj. být schopen prokázat jak věcné důvody zrušení, tak jejich souvislost s aktuální situací. Nelze také účastníkům zadávacího řízení „promíjet“ neuzavření smlouvy nebo neuplatňovat práva z jistoty, neboť to by narušovalo zásadu rovného zacházení s dodavateli.
Další informace, zejména k otázce mimořádných způsobů zadávání veřejných zakázek nebo změn již uzavřených závazků, lze nalézt zejména v publikovaných stanoviscích MMR, ÚOHS a Evropské komise.
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52020XC0401(05)
Autor textu: Mgr. Pavel Herman, MMR
Mohlo by Vás zajímat:
-
Veřejné zakázky – základní orientace v zákoně
I ve formě online! Všechny semináře jsou i v online variantě, bez ohledu na to, zda bude možné prezenční formu… Více…
-
Veřejné zakázky malého rozsahu
Veřejné zakázky malého rozsahu Jak se často uvádí: „zadávaní veřejných zakázek malého rozsahu není regulováno zákonem a neprobíhá nad ním… Více…
-
Zadávání veřejných zakázek od A do Z I. (2 dny) – obsahuje NOVELU ZZVZ 2023
Dva dny plné nejaktuálnějších postupů a řešení situací při zadávání veřejných zakázek. V průběhu kurzu se jeho účastníci seznámí nejen s novinkami. Více…
-
Kontrolní listy k veřejným zakázkám
Kontrolní listy k veřejným zakázkám NOVINKA – Kontrolní listy k veřejným zakázkám Účastníkům kurzu budou představeny kontrolní listy, které jsou součástí… Více…
-
Vybrané aspekty stavebních VZ včetně prezentace ÚRS
Vybrané aspekty stavebních VZ včetně prezentace ÚRS I ONLINE VERZE SEMINÁŘE (online nebo prezenční formu si vyberete v přihlášce) Obsah… Více…
-
Zadávání veřejných zakázek A-Z II. (2 dny) – obsahuje NOVELU ZZVZ 2023
Dva dny plné nejaktuálnějších postupů a řešení situací při zadávání veřejných zakázek. V průběhu kurzu se jeho účastníci seznámí nejen s novinkami. Více…