Veřejné zakázky malého rozsahu

Jak se často uvádí:

„zadávaní veřejných zakázek malého rozsahu není regulováno zákonem a neprobíhá nad ním dohled ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže“

Toto tvrzení není zcela pravdivé.

• Zákon o zadávání veřejných zakázek říká: „Zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6.“
  1. Často se užívá i výrazu „mimo režim zákona“, avšak z §31 ZZVZ jasně vyplývá, že zadavatel jej pouze není povinen zadat v zadávacím řízení, nikoliv že se zákonem zadavatel nemusí zabývat
  2. Přestože znění §6 nemá dohromady ani 150 znaků, jedná se přímo o ZÁSADY zadávání veřejných zakázek – zjednodušeně řečeno, zbývající částí zákona sice dávají přesná a konkrétní pravidla, ale vždy v principu těchto zásad, forma zadávání prostřednictví VZMR má být pro zadavatele ulehčením od neúměrné administrace, ale není řečeno, že nemusí dodržet základní zásady. Přesto, že těch hlavních je v současnosti pět, jsou to zásady, které jsou nejčastěji porušovány v praxi
  3. Několik dalších podmínek pro zadávání VZMR navíc určují rozhodnutí ÚOHS, stanoviska a metodiky MMR a dalších orgánů a v nemalé míře existuje mnoho regulací a doporučení pocházejících od dotačních orgánů, případně jsou stanovena vnitřní směrnicí organizace
• ÚOHS se sice dlouhodobě snaží nezasahovat do VZMR, hlavně proto, že to není v jeho kompetenci, to ale neznamená, že nerozhoduje tam, kde dochází k porušování a obcházení zákona – tím jednoznačně je i zadání VZMR přesto, že zadavatel nesplnil podmínky pro uplatnění této výjimky! Nehledě na další kontrolní orgány jako MF ČR, NKÚ, orgány státní správy a kontroly z pozice dotačního orgánu.
  1. Všechny tyto úřady, útvary a další organizace, které se nějakým způsobem podílí na dozorové nebo kontrolní činnosti se jednoznačně shodují, že jedním z nejčastějších pochybení zadavatelů (všech) je právě obcházení povinnosti zadat VZ v některém ze zadávacích řízení, volba nesprávného druhu VZ, diskriminační nastavení zadávacích podmínek nebo neoprávněné vyloučení účastníka -> všechny tyto problémové aspekty v rámci zadávání veřejných zakázek (jakýchkoliv) se bezpodmínečně týká i VZMR.
  2. Mezi hlavní problémové skupiny patří malé obce, příspěvkové organizace ve zdravotnictví, základní školy a mateřské školy – tedy zadavatelé, kteří právě často zadávají v režimu VZMR a se samotným zadáváním mají málo zkušeností a víceméně stanovují podmínky řízení podle individuálních potřeb
  3. Další častá pochybení, které se týkají i VZMR
     • Realizace přímého nákupu prostřednictvím VZMR (objednávky)
     • Nezveřejňování smluv a případných dodatků ve stanovených lhůtách (nebo vůbec) – nesplnění uveřejňovací povinnosti
     • Nesprávné stanovení předpokládané hodnoty
     • Nejednoznačné, neurčité nebo diskriminační vymezení zadávacích podmínek
     • Nepřiměřenost, včetně požadavků na kvalifikaci
     • Výběr dodavatele, který nesplnil podmínky
     • Změna kritérií pro výběr po otevření nabídek
     • Umělé rozdělení zakázek (kdy každá samostatně je pak zadána v režimu VZMR)
     • A další…

Dle výše uvedeného už je jasné, že zadávání VZMR rozhodně není bez pravidel, bez dohledu a bez kontroly. Tento mýtus však zůstává v platnosti, na semináři k veřejným zakázkám malého rozsahu si můžete ověřit své znalosti a především načerpat ze stanovených základních pravidel a doporučení pro zadávání VZMR.

Seminář je vhodný i pro naprosté začátečníky, bez znalosti zákona, ale i pro ty, kteří mají za to, že pokud se vejdou do správných hodnot, mohou zadávat přímo a bez omezení, aniž by tím chtěli někomu škodit – pro všechny zazní alespoň základní rámec toho, co si ve veřejných zakázkách malého rozsahu ještě můžeme dovolit a co už je příliš. Nemalá pozornost bude věnována i tomu, jak správně stanovit předpokládanou hodnotu tak, aby zadavatel nenaplnil jedno z výše uvedených a nejčastějších pochybení – tedy aby se vyhnul zadávání VZMR, ke kterému není oprávněn z důvodu chybně stanovené předpokládané hodnoty nebo díky myšlence, že pokud jednoduše částka nepřesáhne limity, jedná se automaticky o VZMR.

OBSAH

Principy zadávání VZMR

• rozhodovací praxe ÚOHS • pravidla poskytovatele dotace • interní předpis zadavatele • § 6 ZZVZ, tj. zásady • Zadavatel není povinen dle znění zákona o zadávání veřejných zakázek (§ 31) zadávat veřejnou zakázku malého rozsahu v zadávacím řízení dle zákona, je však povinen dodržet základní zásady zadávání veřejných zakázek

Základní způsoby zadání VZMR

• Základní možnosti: •Přímé zadání •Výběrové (poptávkové) řízení

Druhy VŘ: • Uzavřená výzva • Otevřená výzva • Kombinovaná výzva

• Specifika pro zadávání VZM

Předpokládaná hodnota

• Stanovení předpokládané hodnoty s ohledem na druh VZ
• Pravidla pro zařazení VZ pod jeden druh

Podle •hlavního předmětu •podle vyšší předpokládané hodnoty •podle základního účelu

• Způsob stanovení předpokládané hodnoty •Předpokládaná hodnota veřejné zakázky rozdělené na část •Předpokládaná hodnota veřejných zakázek pravidelné povahy •Zvláštní pravidla pro předpokládanou hodnotu veřejných zakázek na dodávky •Zvláštní pravidla pro předpokládanou hodnotu veřejných zakázek na služby •Zvláštní pravidla pro předpokládanou hodnotu veřejných zakázek na stavební práce

Zadávací dokumentace na VZMR

• Co má obsahovat ZD na VZMR obecně •Lhůta u VZMR •Stanovení pravidel pro hodnocení nabídek a výběru dodavatele •Kritéria kvality

Příklady z praxe

Vnitřní směrnice