Důležité změny a novinky Zákona o zadávání veřejných zakázek v posledních týdnech

Co materiál obsahuje:

• Jak postupovat v případě již uzavřených smluv – dohoda s dodavatelem, především pak možnost využití změny závazku podle §222 odst. 4, tedy navýšení ceny o 15% bez dalšího, nebo případně odstoupení od smlouvy podle §223
• Jak postupovat v případě pobíhajícího zadávacího řízení – pokud neuplynula lhůta pro podání nabídek, může Zadavatel postupovat podle §99 – zohlednit aktuální situaci, tedy např. navýšit předpokládanou hodnotu nebo začlenit do smlouvy inflační doložku a samozřejmě následně adekvátně prodloužit lhůtu pro podání nabídek. Další možností je zrušení zadávacího řízení podle §127, zde však platí, že „důvody hodné zvláštního zřetele“ nastaly až v průběhu zadávacího řízení
• Připravované zadávací řízení – vzhledem k tomu, že tento doporučující materiál byl zveřejněn až ve druhé polovině září 2022 a navazuje již na dříve zveřejněné doporučující materiály především od ÚOHS a MMR, je zde největší prostor pro řešení právě již při právě zadávací dokumentace a smluv. Je zde nabízeno hned několik řešení na začlenění inflační doložky resp. možnosti jejího řešení, které jsou již zpracovány. Tento i předchozí doporučující materiály pak kladou důraz na to, že pokud Zadavatel nezačlení žádných mechanismus, kterým může reagovat na změny cen, vystavuje se možným rizikům a ubírá na flexibilitě, se kterou může pracovat s aktuálním vývojem na trhu.

Komentář ČMÚD:

Obecnou praxí posledních měsíců, kdy většina Zadavatelů bojovala se složitou situací je, že do zadávacích dokumentací a smluv je zapracována nějaká z forem inflační doložky. Každý Zadavatel pak volí podle svých preferencí (cenové soustavy, RTS, ÚRS, výpočet indexu podle vzorce hospodářské komory, atp.). Mnoho Zadavatelů se ale zpočátku obávalo vložení inflační doložky z důvodu, že na každou investic mají předem alokované prostředky a i když se snaží vyjít vstříc dodavatelům, při současné situaci se obávali, že při aktivaci inflační doložky by jednoduše nebyli schopni za plnění zaplati. Aktuálně už je velká většina těchto obav zohledněna právě při tvorbě konkrétní podoby inflační položky, jedná se nakonec o oboustrannou dohodu, proto je možné ohraničit limit, o kolik se cena může zvýšit, tedy i Zadavatel má jakousi jistotu, kolik maximálně může zaplati. Stejně tak je pro transparentnost a snadnou aplikovatelnost inflačních doložek potřeba určit i další parametry, jako například minimální limit navýšení pro aktivaci inflační doložky, identifikace položek, které mohou být zohledněny (například změna se týká pouze navýšení cen kovů) nebo rozhodný okamžik pro výpočet indexu atp. Přesné znění a možnosti složení inflační doložky je již zpracováno v několika podobách, Zadavatel si tedy nemusí složitě utvářet právní texty, u kterých si navíc nemusí být jist, jakým způsobem se zachovají v praxi. Výhoda použití inflační doložky je tím pádem vysoká, protože taková klauzule zařazená do vyhrazené změny závazku (§100) se již následně nezapočítává do změny závazku podle §222 (vyhrazené změny nejsou podstatnou změnou závazku). Všechny tyto aspekty jsou v materiálu řešeny (přílohou jsou i předchozí doporučující stanoviska a metodiky).

Veškeré naše poznatky i informace se pokusí předat odborník na veřejné zakázky Mgr. Pavel Herman na nejbližším semináři Výkladová stanoviska k veřejným zakázkám (11.10.2022).

Dne 1. září 2022 nabyl účinnosti zákon č. 240/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, jehož gestorem je Ministerstvo financí a dochází taktéž ke změně zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), ve kterém je nově výslovně zakázáno zadat veřejnou zakázku dodavateli, pokud na něj, popřípadě jeho poddodavatele, dopadají mezinárodní sankce (§ 48a ZZVZ).

V praxi to znamená, že co do teď Zadavatelé aplikovali poměrně laxně, formálně nebo možná vůbec, je aktuálně povinnost vyplývající ze zákona (resp. neošetření a absence kontroly, zda na dodavatele nespadají mezinárodní sankce může být porušením zákona).

Jak k této dílčí novelizaci Zákona přistupovat, v čem se mění dotčená ustanovení ZZVZ, jaké jsou současné sankce vzhledem k Zákonu, resp. dodavatelům v rámci veřejných zakázek a jak jednoduše ošetřit tuto novou povinnost Zadavatele, se dozvíte na semináři – Výkladová stanoviska k veřejným zakázkám, včetně zohlednění doplněných často kladených dotazů k sankcím proti Rusku, které zveřejnila v září Evropská komise a nového Stanoviska Finančního analytického úřadu k uplatňování mezinárodní sankcí EU vůči koncernu STRABAG.