Dynamický nákupní systém

Seznamte se zajímavou prezentací ředitele Odboru veřejných zakázek II na ÚOHS, která byla diskutována na 5. metodickém dni ÚOHS v prosinci 2022:

DYNAMICKÝ NÁKUPNÍ SYSTÉM
PODCEŇOVANÁ BUDOUCNOST VEŘEJNÉHO ZADÁVÁNÍ?

5. metodický den ÚOHS
8. 12. 2021

Mojmír Florian, ředitel Odboru veřejných zakázek II

Přehled prezentace

I. Podceňovaný institut (?)
II. Základní přehled
III. Zavedení DNS
IV. Exkurz k rozhodovací praxi (I.)
V. Úskalí postupu mimo zadávací řízení
VI. Zařazování dodavatelů do zavedeného DNS
VII. Kvalifikace v zavedeném DNS
VIII. Změna zadávacích podmínek v DNS
IX. Zadávání veřejné zakázky v rámci DNS
X. Exkurz k rozhodovací praxi (II.)
XI. Závěry

DNS

I. Podceňovaný institut (?)
• trh veřejných zakázek v ČR reprezentuje ročně cca 600-700 mld. Kč
o 715 mld. Kč v r. 2020

• nevyužitý potenciál

Využívání DNS

I. Podceňovaný institut (?)
• přitom
o jde o nejflexibilnější zadávací postup
o nákup mnoha plnění tak, aby uspokojil potřeby zadavatelů a přitom neporušil zákon, si lze bez využití DNS stěží představit
 léčivé přípravky (velké množství jednotlivých položek nakupovaných podle aktuální potřeby)
 potraviny do větších stravovacích provozů
o velmi vhodný je tento postup i pro mnoho dalších plnění
 kancelářské potřeby
 běžně dostupná ICT technika vč. spotřebního materiálu (tonery…)
 drogistické zboží (úklidové prostředky…)
 překladatelské služby
 tiskařské služby
 drobné stavební práce (např. opravy volných městských bytů)
→ běžné, obecně dostupné zboží, služby nebo stavební práce (§ 138 odst. 1) = něco, co na trhu existuje a stačí na to „ukázat“, něco, o čem se nemusí vyjednávat a co se nemusí customizovat, plnění, které nevyžaduje zvláštní postup při přípravě
Využívání DNS

I. Podceňovaný institut (?)
• navíc
o zadavatelé dnes mnohá plnění (jinak „jako dělaná“ pro DNS) zajišťují s odkazem na § 19 odst. 3 ZZVZ (tzv. „nahodilé nákupy“)
 výjimka ze sčítacího pravidla u veřejných zakázek pravidelné povahy
o otázka, nakolik je tento postup vždy legální i za stávající situace
 každou výjimkou je třeba vykládat restriktivně
 „nahodilé“ (nepravidelně pořizované) plnění – jeho potřebu nelze objektivně předvídat ani naplánovat (protože vzniká nahodile) × opakovaně pořizované dodávky za účelem zajištění samotné provozní základny zadavatele, bez které není schopen fungovat – výjimku nelze použít pouze na základě toho, že zadavatel hodlá plnění pořizovat postupně
 potřeba nakoupit potraviny bude pro stravovací provoz dost těžko nahodile vzniklou potřebou
o v každém případě příští novelou ZZVZ bude aplikovatelnost výjimky ze sčítacího pravidla omezena jen na podlimitní VZ
 obdobná výjimka není ve směrnicích, její existence byla České republice vytknuta ze strany EK

Využívání DNS

II. Základní přehled
• 2 fáze DNS:
o zavádění DNS
 vytváří se „dodavatelský koš“ – okruh kvalifikovaných dodavatelů, kteří budou dále vyzýváni k podání nabídek
 DNS se zavádí v zadávacím řízení, ve kterém postupuje přiměřeně podle pravidel pro užší řízení (§ 138 odst. 1 ZZVZ)
 zadavatel posoudí splnění podmínek účasti u dodavatelů, kteří podali žádost o účast, a dodavatele buď zařadí do DNS, nebo je z účasti v zadávacím řízení vyloučí
 zadávací řízení je ukončeno zavedením DNS (§ 139 odst. 7 ZZVZ
– v podstatě okamžikem, kdy jsou „pravomocně“ dořešena případná vyloučení)
o zadávání veřejné zakázky v DNS
 „minitendr“ (zadavatel odešle všem dodavatelům zařazeným do dyna- mického nákupního systému výzvu k podání nabídky - § 141 odst. 1 ZZVZ)
 už se nejedná o zadávací řízení, ale o zvláštní postup
 nepoužije se ani část druhá (základní ustanovení o zadávacích řízeních), ani část čtvrtá (nadlimitní režim) ZZVZ

DNS – základní přehled

II. Základní přehled
• Porovnání DNS a rámcové dohody:
o oba instituty slouží k operativnímu poptávání opakujícího se plnění
o oba postupy jsou dvoufázové
o ani v jednom nelze požadovat jistotu
o otevřenost
 rámcová dohoda – může být uzavřena jen na dobu určitou, standardně na 4 roky (u sektorových VZ na 8 let), na delší dobu jen ve výjimečných a řádně odůvodněných případech; po dobu účinnosti rámcové dohody nesmí být rozšířen okruh zadavatelů či dodavatelů, jež jsou účastníky rámcové dohody (§ 132 odst. 2 ZZVZ)
 DNS – lze ho zavést na dlouhou dobu, klidně i na dobu neurčitou; po celou dobu je otevřený (po celou dobu jeho trvání může kterýkoli dodavatel na relevantním trhu podat žádost o účast – neuzavírá se obchodní příležitost ani pro ty dodavatele, kteří se zadávacího řízení, ve kterém byl DNS zaveden, nezúčastnili; v rámci centralizovaného zadávání lze rozšiřovat i okruh zadavatelů)
 zadávací dokumentace musí být v DNS neomezeně dálkově přístupná po celou dobu jeho trvání

DNS – porovnání s rámcovou dohodou

II. Základní přehled
• Porovnání DNS a rámcové dohody:
o vymezení předmětu poptávky
 rámcová dohoda – v rámcové dohodě je plnění fixně popsáno, s výjimkou aplikace § 222 nelze specifikace upravovat
 u plnění, jehož parametry se na trhu rychle vyvíjí, riziko následné nevyužitelnosti
 DNS – předmět plnění stačí popsat obecně (hardware – monitory, tiskárny, stolní počítače, notebooky), konkrétní poptávka bude dospecifikována v rámci minitendru
 flexibilita
o administrativní (časová) náročnost postupu
 rámcová dohoda – soutěží se konkrétní plnění, zadávací řízení může trvat déle, ale zadávání dílčích VZ je velmi operativní (dokonce i bez soutěže)
 DNS – zavedení v zásadě jednoduché (řeší se v podstatě jen kvalifikace dodavatelů), dílčí VZ se musí zadávat na základě minitendru
 § 141 odst. 2 ZZVZ: Lhůta pro podání nabídek nesmí být kratší než 10 dnů od odeslání výzvy k podání nabídek.
DNS – porovnání s rámcovou dohodou

II. Základní přehled
• Porovnání DNS a rámcové dohody:
o elektronizace
 rámcová dohoda – nejsou stanovena zvláštní pravidla
 DNS – plně elektronický zadávací postup (není možno např. neuveřejnit celou zadávací dokumentaci na profilu s odkazem na ochranu důvěrných informací nebo s odkazem na výjimky z povinnosti komunikovat elektronicky podle § 211 odst. 3 ZZVZ) – není-li možno dané plnění zadat za pomoci plně elektronického postupu, DNS nelze použít!
o předpokládaná hodnota VZ
 v obou případech zadavatel určí předpokládanou hodnotu jako souhrnnou hodnotu všech plnění, o kterých předpokládá, že je na základě rámcové dohody nebo v DNS zadá (§ 23 odst. 1 ZZVZ)
 zadavatel musí předpokládanou hodnotu uvést v zadávací dokumentaci [na první pohled to vyplývá z § 139 odst. 4 písm. a) ZZVZ jen u DNS, ale recentní judikatura SDEU nasvědčuje tomu, že u rámcové dohody platí obdobná povinnost]

DNS – porovnání s rámcovou dohodou

III. Zavedení DNS
o DNS je možno rozdělit na kategorie (podle předmětu nebo územního rozsahu) - u každé kategorie pak zadavatel stanoví vlastní podmínky účasti
 rozdělení na kategorie umožňuje zapojení malých a středních podniků, lokálních dodavatelů apod.
o zavádí se v zadávacím řízení - přiměřené užití pravidel pro užší řízení
 DNS nemá speciální formulář; použití tohoto institutu se indikuje zakliknutím příslušné položky ve standardním formuláři
 lhůta pro doručení žádostí o účast nesmí být kratší než 30 dnů
o zadávací dokumentace
 musí být uveřejněna na profilu zadavatele po celou dobu trvání DNS
 musí obsahovat
 náležitosti ZD pro užší řízení (identifikace zadavatele, druh zadávacího řízení, kritéria kvalifikace, podmínky průběhu zadávacího řízení, lhůty)

Zavedení DNS

III. Zavedení DNS
o zadávací dokumentace
 musí obsahovat
 druh, předmět a předpokládaná hodnota veřejných zakázek, jež mají být v DNS zadány (předmět zakázek stačí specifikovat obecně)
 informace o rozdělení do kategorií a kritéria pro zařazení (kritéria pro zařazení = podmínky účasti; mohou být pro každou kategorii jiné)
 informace o použitém elektronickém nástroji
 hodnotící kritéria (?)
 § 139 odst. 4 ZZVZ o nich mezi náležitostmi ZD nehovoří ×
přiměřené použití pravidel pro užší řízení
 čl. 34 odst. 6 klasické směrnice předpokládá, že kritéria hodnocení budou rámcově stanovena již v samotném oznámení o zahájení řízení
 doporučení: vykládat zákon v souladu se směrnicí – v ZD uvést hodnotící kritéria, ale rámcově a obecně; důkladně je postačí specifikovat (včetně jejich váhy) až ve výzvě k podání nabídek na konkrétní VZ (zadavatel pak ani nemusí použít všechny)

Zavedení DNS

III. Zavedení DNS

o do 30 dnů od zavedení dynamického nákupního systému musí zadavatel odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění
o po zavedení DNS je možno odeslat (zařazeným dodavatelům) první výzvu k podání nabídek

o Zavedením DNS končí zadávací řízení (a přiměřená aplikovatelnost pravidel pro užší řízení), tedy
 zařazování dodavatelů do zavedeného DNS
 zadávání jednotlivých VZ na základě výzev k podání nabídky
probíhá mimo zadávací řízení (nepoužije se tedy ani část druhá, ani čtvrtá ZZVZ)

to znamená, že mnohá „samozřejmá“ pravidla chybí (MNNC, objasňování či doplňování nabídky) nebo je problematické je aplikovat (pravidla pro prokazování kvalifikace, důvody pro nezpůsobilost)
zadavatel na to musí myslet a pravidla upravit v zadávací dokumentaci

Zavedení DNS

IV. Exkurz k rozhodovací praxi (I.)

• Rozhodnutí ÚOHS ze dne 6. 9. 2019 sp.zn. S 108/2019
Rozhodnutí předsedy ÚOHS ze dne 28. 11. 2019 sp.zn. R 167/2019

o DNS zavedeno v prosinci 2018 – předmětem v něm zadávaných VZ bylo technické a logistické zajištění konferencí, odborných seminářů, pracovních setkání apod.
o v lednu 2019 zadavatel „rozhodl o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ – jednoho z dodavatelů zařazených do DNS pro nezpůsobilost především dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ [závažná nebo dlouhodobá pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané veřejné zakázky, nebo s jiným veřejným zadavatelem]
o Gros celého řízení bylo samozřejmě o tom, zda jsou zadavatelem vytýkaná pochybení (při pořádání dřívějších akcí) opravdu pochybeními závažnými či dlouhodobými, ale v souvislosti s DNS je třeba poukázat na následující aspekty:

Rozhodovací praxe: S 108/2019, R 167/2019

IV. Exkurz k rozhodovací praxi (I.)

o terminologická nepřesnost zadavatele – byť zadavatel formálně rozhodl o
„vyloučení účastníka ze zadávacího řízení“, správně měl své rozhodnutí
formulovat jako „rozhodnutí o dalším nevyzývání navrhovatele k podávání nabídek“ v rámci daného DNS, neboť DNS byl již zaveden a pokud § 140 odst. 3 věta čtvrtá ZZVZ umožňuje zadavateli „kdykoli v době trvání dynamického nákupního systému prokázat naplnění důvodů nezpůsobilosti podle § 48 odst.
5“, důsledkem takového prokázání není vyloučení účastníka ze zadávacího řízení (žádné ostatně po zavedení DNS neprobíhá), ale právě nevyzývání dodavatele zařazeného do DNS k podávání nabídek
o prakticky ovšem zadavatel zvolil správný postup - § 140 odst. 3 ZZVZ nelze asi realizovat jinak, než vyhotovením nějaké písemnosti (typicky nazvané rozhodnutí) a jejím oznámení dodavateli, byť zákon výslovně
o žádném konkrétním úkonu nehovoří

Rozhodovací praxe: S 108/2019, R 167/2019

IV. Exkurz k rozhodovací praxi (I.)

o výklad podmínky § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ, tj. že se zadavatel dopustil pochybení „v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení“, v
podmínkách DNS
 časovou podmínku je třeba vykládat se zřetelem k tomu, že postup zadavatele v rámci zavedeného DNS není postupem v zadávacím řízení, dále pak se zřetelem k tomu, že DNS je institut vyznačující se především svojí otevřeností a dlouhodobostí
 jazykový výklad, který by znamenal „v posledních třech letech od okamžiku zahájení zadávacího řízení, v němž byl dynamický nákupní systém zaveden“, by vedl k absurdním důsledkům – relevantním důvodem pro nevyzývání k podání nabídek by mohla být klidně i 10 let stará pochybení (fakticky by došlo k výraznému prodloužení relevantní lhůty a nepřiměřenému zvýšení nejistoty dodavatelů, aniž by k takovému nerovnému postavení oproti „klasickému“ zadávacímu řízení byl jakýkoli rozumný důvod)

Rozhodovací praxe: S 108/2019, R 167/2019

IV. Exkurz k rozhodovací praxi (I.)

→ pokud může zadavatel prokázat naplnění podmínek nezpůsobilosti dle
§ 48 odst. 5 zákona „kdykoli“ v průběhu trvání DNS [na rozdíl od zadávacího řízení, kde vyloučení účastníka připadá v úvahu logicky jen v ohraničeném časovém rozmezí od okamžiku, kdy se dodavatel účastníkem stal, do okamžiku ukončení zadávacího řízení], časovou podmínku je třeba vztáhnout k
okamžiku rozhodování o dalším nevyzývání k podávání nabídek. Relevantními jsou tedy ta pochybení, kterých se dodavatel dopustil v posledních třech letech od okamžiku, kdy zadavatel z tohoto důvodu rozhodl, že jej nebude nadále vyzývat k podávání nabídek.

Rozhodovací praxe: S 108/2019, R 167/2019

IV. Exkurz k rozhodovací praxi (I.)

• Problémy výkladu některých ustanovení ZZVZ při použití v rámci DNS nejsou omezeny jen na § 48 odst. 5 písm. d)

o § 140 odst. 3 věta třetí ZZVZ: Pravidla pro předkládání dokladů podle § 45 a prokazování kvalifikace podle § 81 až 88 se použijí přiměřeně po celou dobu trvání dynamického nákupního systému.
o § 86 odst. 5 ZZVZ: Doklady prokazující základní způsobilost … a profesní způsobilost … musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení.
 Co když se bude dodavatel hlásit do DNS po 3-4 letech od jeho zavedení? Zadavatele asi nezajímá, jak splňoval kvalifikaci v době zavádění DNS před 4 lety…
 Rozumné řešení: zadavatel by měl na tyto „nedorazy“ v právní úpravě myslet a zavést pro ně zvláštní pravidla již při zavádění DNS. Např.:
„Dodavatelé, kteří budou přistupovat po zavedení DNS, nesmí ve smyslu § 86 odst. 5 ZZVZ předkládat doklady starší než 3 měsíce ode dne podání žádosti o účast.“

Další problémy při výkladu ustanovení ZZVZ v podmínkách DNS

V. Úskalí postupu mimo zadávací řízení
• Po zavedení DNS už zadavatel nepostupuje v zadávacím řízení; kusá právní úprava vede k problémům dvojího druhu:
o některá ustanovení nejsou aplikovatelná, protože jsou obsažena typicky v části druhé nebo čtvrté ZZVZ
 § 46 ZZVZ – objasňování/doplňování nabídek
 § 48 odst. 4 ZZVZ, § 113 ZZVZ – MNNC
 …
o některá ustanovení sice aplikovatelná jsou, protože na ně úprava DNS
odkazuje, ale jejich použití je problematické, protože pracují s pojmovým
instrumentáriem týkajícím se zadávacího řízení
 § 86 odst. 5 ZZVZ – stáří dokladů
 § 79 odst. 2 písm. a) a b) ZZVZ – reference (jejich stáří zákon odvozuje od
„zahájení zadávacího řízení“ a pokud zadavatel takové kvalifikační kritérium v DNS používá, je třeba vyřešit přistupování dalších dodavatelů po jeho zavedení…
→ Na to vše je třeba myslet při zavádění DNS a pravidla chybějící v zákonné úpravě stanovit (v souladu se základními zásadami) v zadávací dokumentaci

Řešení kusé právní úpravy postupu mimo zadávací řízení

VI. Zařazování dodavatelů do zavedeného DNS

• dodavatel působící na relevantním trhu může požádat o zařazení do zavedeného DNS kdykoli po dobu jeho trvání
• zadavatel musí jeho žádost posoudit do 10 pracovních dnů (v odůvodněných případech komplikovanějšího posuzování je možnost tuto lhůtu prodloužit na 15 pracovních dnů)
o zadavatel by měl postupovat obdobně jako v době zavádění DNS (na některé složitosti již bylo poukázáno – stáří referencí, dokladů, přípustnost objasňování či doplňování žádosti o účast apod.)
• výsledkem posouzení je buď zařazení dodavatele do DNS, nebo odmítnutí zařazení (jakási analogie vyloučení – musí být řádně odůvodněno, jedná se o námitkovatelný úkon…)

• Zásadní doporučení: Pokud je zadavatel v prodlení s rozhodnutím o zařazení dodavatele do DNS, nelze činit novou výzvu k podání nabídek!

Zařazování dodavatelů do zavedeného DNS

VII. Kvalifikace v zavedeném DNS
• pro prokazování kvalifikace po celou dobu trvání DNS platí přiměřené použití § 81 až 88 [§ 140 odst. 3]
• Zadavatel může kdykoliv během doby trvání DNS požadovat po dodavatelích zařazených v tomto systému předložení aktualizovaného jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky.
o de facto čestné prohlášení účastníka prokazující splnění kvalifikace v rozsahu informací v něm uvedených
• Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli aktualizované jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky předložit do 5 pracovních dnů ode dne doručení žádosti zadavatele.
• Pokud dodavatel doklady nedoloží, zadavatel ho nadále nevyzývá k podání nabídek

• totožný důsledek pak plyne z toho, pokud zadavatel kdykoli v průběhu trvání DNS prokáže dodavateli naplnění důvodů nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 (střet zájmů, závažná nebo dlouhodobá pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu, závažné profesní pochybení…)
o je možný self-cleaning [§ 140 odst. 4]

Kvalifikace v zavedeném DNS

VIII. Změna zadávacích podmínek v DNS
• je třeba rozlišovat
o změnu zadávacích podmínek v rámci zadávacího řízení, ve kterém je DNS zaváděn (uplatní se pravidla § 99, případně § 98 ZZVZ)
o změnu zadávacích podmínek při zadávání jednotlivých dílčích VZ (nejedná se
o zadávací řízení, § 98 a 99 je možno aplikovat max. analogicky, vhodnější
upravit pravidla v zadávacích podmínkách DNS)
o změnu zadávacích podmínek zavedeného DNS (nejspornější – zadávací řízení je ukončeno × dlouhodobost a flexibilita DNS)
• změna zadávacích podmínek zavedeného DNS
o v literatuře prezentovány různé názory, v rozhodovací praxi neřešeno
o soukromý názor autora prezentace:
 změna možná je, ale pozor na dodržení zásad!
 např. pokud mění zadavatel zadávací podmínky tak, že to může vést k přihlášení dalších dodavatelů, je třeba jim dát stejný prostor jako při původním zadávacím řízení
 ideálně řešit již v (původních) zadávacích podmínkách
 určitě dodržet § 99, mj. pravidlo o stejné publicitě změny jako původní zadávací podmínky
Změna zadávacích podmínek

IX. Zadávání veřejné zakázky v rámci DNS

• neprobíhá v zadávacím řízení (velmi kusá právní úprava)
• zadavatel vyzývá dodavatele zařazené do DNS k podání nabídky
• lhůta pro podání nabídek nesmí být kratší než 10 dnů od odeslání výzvy [§ 141 odst. 2 ZZVZ]; možnost zkrácení na základě písemného souhlasu všech dodavatelů zařazených do DNS (příslušné kategorie) pro určité kategorie zadavatelů (ne pro organizační složky státu a ČNB)
o zadávání dílčích VZ není tak flexibilní jako u rámcové dohody (kde lze zadávat dokonce bez obnovení soutěže)
o na druhou stranu praktické zkušenosti hovoří o tom, že VZ lze vysoutěžit během 15 dnů
o pokud je i to málo, nemělo by nic bránit tomu, aby byly v rámci DNS uzavírány smlouvy s rámcovým prvkem

Zadávání jednotlivých VZ v DNS

IX. Zadávání veřejné zakázky v rámci DNS
• náležitosti výzvy k podání nabídky
(dle přílohy č. 6 ZZVZ)
o identifikační údaje zadavatele
o údaje o přístupu k zadávací dokumentaci
o lhůta pro podání nabídek
o způsob podání nabídek včetně informace o tom, v jakém jazyce mohou být podány
o pravidla pro hodnocení nabídek (tady už musí být hodnocení popsáno přesně, jasně a srozumitelně v souladu s § 115 ZZVZ)
(z logiky věci)
o technické podmínky (popis toho, co chce zadavatel pořídit)
o obchodní podmínky (návrh smlouvy) (lze doporučit)
o odkaz na ustanovení ZZVZ, které by chtěl zadavatel analogicky aplikovat, resp. procesní pravidla pro postup v definovaných situacích
 § 46 (objasňování/doplňování nabídky), § 48 (vylučování), § 125 (postup po vyloučení vybraného dodavatele – aby bylo jasné, co dál)…

Zadávání jednotlivých VZ v DNS

IX. Zadávání veřejné zakázky v rámci DNS
• zadavatel oznámí výběr dodavatele všem dodavatelům zařazeným do DNS, kteří podali nabídku, spolu s odůvodněním
o opravdu všem (v klasickém zadávacím řízení se hovoří o oznámení všem účastníkům, lze proto uvažovat o tom, že někomu účastenství zanikne; ani analogická aplikace § 48, resp. § 47 odst. 2 ZZVZ, tj. vylučování a okamžiku zániku účasti nemůže modifikovat jasnou zákonnou povinnost)
• s uzavřením smlouvy nemusí zadavatel čekat na uplynutí lhůty pro podání námitek proti výběru (dodavatel se pak může bránit rovnou návrhem na uložení zákazu plnění smlouvy)
o § 141 odst. 4 – speciální ustanovení k § 246 odst. 1 písm. a)
o POZOR ovšem v situaci, kdy by byly námitky podány – pak už se blokační lhůta aktivuje (novela počítá s tím, že by se blokační lhůta aktivovala až podáním návrhu k Úřadu)
• jelikož se nejedná o zadávací řízení, nepoužije se ani § 48 odst. 7 a 9, ani § 122 ZZVZ
o zadavatel proto nemusí vyloučit vybraného dodavatele – akciovou společnost, která nemá zaknihované akcie, ani u zahraniční akciové společnosti zjišťovat její významné akcionáře
o zadavatel nemusí zjišťovat skutečné majitele vybraného dodavatele
Zadávání jednotlivých VZ v DNS

IX. Zadávání veřejné zakázky v rámci DNS

• zadavatel je povinen uveřejnit oznámení o uzavření smlouvy v DNS do 30 dnů od
o uzavření smlouvy
o konce každého čtvrtletí, pokud zadavatel uveřejňuje souhrnně
• zároveň je v souladu s § 219 povinen uveřejňovat smlouvy
o pokud není naplněna některá z tam uvedených výjimek (zejm. smlouvy do 500.000,- Kč či smlouvy uveřejněné v registru smluv)

Zadávání jednotlivých VZ v DNS

X. Exkurz k rozhodovací praxi (II.)

• Rozhodnutí předsedy ÚOHS ze dne 13. 5. 2020 sp.zn. R 49/2020

o řeší situaci, jak má zadavatel postupovat, pokud v rámci DNS obdrží nabídku, která nevyhovuje zadávacím podmínkám
o Zadavatel si v zadávací dokumentaci stanovil, že si „vyhrazuje právo při zadávání této zakázky postupovat podle § 46, § 48 a § 127 zákona“. Úřad jej původně odstíhal za přestupek, kterého se měl dopustit nedodržením zásady transparentnosti, když dodavatele, který podal nejvýhodnější nabídku, která ovšem nesplňovala zadávací podmínky, v rozporu se svojí výhradou použití § 48 ZZVZ nevyloučil, ale rovnou přistoupil k výběru druhého v pořadí

Rozhodovací praxe: R 49/2020

X. Exkurz k rozhodovací praxi (II.)
• Rozhodnutí předsedy ÚOHS ze dne 13. 5. 2020 sp.zn. R 49/2020
o předseda Úřadu konstatoval, že postup zadavatele byl v pořádku, protože
 si vyhradil „možnost“ použití § 48, nikoli povinnost
 vylučování by nebylo účelné ve chvíli, kdy zadavatel uvede důvody pro výběr dodavatele druhého v pořadí (a tedy i nevybrání dodavatele prvního v pořadí) v rozhodnutí o výběru dodavatele. Takový postup podporují i výše zmíněné úvahy, že smysl a účel změn úpravy dynamického nákupního systému (a celkový smysl a účel tohoto zvláštního postupu zadavatele) je především ve zjednodušení procesu zadání určitého typu plnění. Dodavatel nebyl ani zkrácen na svých právech, protože mohl podat námitky proti rozhodnutí o výběru. Stejně tak je otázkou, zda lze o postupu zadavatele vůbec uvažovat jako o vyloučení ve smyslu § 48 zákona; důsledkem takového vyloučení je totiž zánik účasti v zadávacím řízení. Postup zadavatele ovšem nevedl k zániku účasti dotčeného dodavatele v zavedeném DNS, nýbrž „pouze“ k faktickému vyřazení jeho nabídky.
→ není třeba vylučovat, je přípustné jednoduše vybrat druhého v pořadí a v rámci rozhodnutí o výběru odůvodnit, proč nedošlo k výběru
prvního
Rozhodovací praxe: R 49/2020

X. Exkurz k rozhodovací praxi (II.)

• Rozhodnutí ÚOHS ze dne 26. 4. 2021 sp.zn. S 100/2021 Rozhodnutí předsedy ÚOHS ze dne 11. 6. 2021 sp.zn. R 85/2021

o Zadavatel má zaveden DNS na zajištění odborného poradenství v oblasti správy ICT systémů, který rozdělil do třech kategorií: právní poradenství, ekonomické poradenství a ICT poradenství
o V rámci tohoto DNS pak zadával veřejnou zakázku na komplexní poradenství
– administraci čtyř zadávacích řízení za účelem pořízení informačních
systémů, a to včetně tvorby jejich technické specifikace → požadoval tedy
expertízu jak v oblasti právní, tak v oblasti IT.
o Problematické bylo, že tuto multidisciplinární zakázku zadal v kategorii I. DNS – právní poradenství → porušení zásady transparentnosti a zásady zákazu diskriminace (a pokuta 100.000,- Kč)

Rozhodovací praxe: S 100/2021, R 85/2021

X. Exkurz k rozhodovací praxi (II.)

o nejde primárně o to, že by byl předmět VZ příliš široce vymezen (kdyby zadavatel zadával VZ mimo DNS, je možné, že by úzkou souvislost jednotlivých druhů plnění zadavatel dokázal odůvodnit)
o pokud ovšem takovou zakázku zadal v rámci kategorie I. DNS, umožnil ucházet se o ni jen poskytovatelům právního poradenství (ačkoli podstatnou část plnění tvořilo ICT poradenství a lze si představit, že by o
zakázku měly zájem i společnosti pohybující se na trhu ICT s tím, že by právní služby řešily poddodavatelsky; zadavatel bezdůvodně připustil fakticky jen opačné řešení)
→ pokud zadavatel rozdělí DNS do několika kategorií, nelze v něm zadávat veřejnou zakázku, která překrývá více kategorií

Rozhodovací praxe: S 100/2021, R 85/2021

XI. Závěry

• DNS je moderní, efektivní a flexibilní nástroj pro zadávání veřejných zakázek
o i v souvislosti s připravovaným omezením výjimky ze sčítacího pravidla u VZ pravidelné povahy představuje min. v určitých segmentech budoucnost zadávání veřejných zakázek
• jedinou reálnou slabinou tohoto zadávacího postupu je jeho kusá právní úprava
o zadavatel si této skutečnosti musí být vědom a pravidla, která mu umožní komfortně řešit nejrůznější situace, vymezit sám – je to náročné, ale jde to
o mnoho problematických aspektů (i když jistě ne všechny) řeší připravovaná novela

KAŽDÝ ZADAVATEL BY SE MĚL NAD MOŽNOSTÍ ZADÁVÁNÍ V DNS ZAMYSLET !!!

Zdroj: https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/metodicka-cinnost/metodicke-dny-verejneho-zadavani.html (ke stažení prezezntace)