Přehled událostí v oblasti zadávání veřejných zakázek v roce 2018
Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo zprávu o stavu veřejných zakázek za rok 2018, níže uvádíme souhrn z našeho pohledu nejdůležitějších zjištění.
Nejvýznamnějšími legislativními změnami bylo například zahájení povinné elektronizace pro všechny zadavatelé na podzim roku 2018, novelizace ZZVZ upravující způsob prokazování skutečného majitele, novelizace stanovující finanční limity a částky pro účely ZZVZ a novelizace stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce, která přinesla drobná technická zpřesnění.
V roce 2018 došlo ve srovnání s rokem 2017 k výraznému nárůstu celkového trhu veřejných zakázek o téměř 82 mld. Kč na 624 mld. Kč, což bylo způsobeno zejména dobrou makroekonomickou situací v zemi i zvýšenou investiční aktivitou. V nadcházejícím roce lze očekávat další růst objemu trhu veřejných zakázek z důvodu snahy o dočerpání evropských dotací z programového období 2014 – 2020 a dokončování již zahájených
V roce 2018 bylo v ISVZ evidováno celkem 8 610 zahájených zadávacích řízení, což představuje nárůst o 833 zadávacích řízení oproti roku 2017, kdy bylo evidováno 7 777 zahájených zadávacích řízení. V průběhu roku 2018 bylo nejvíce zadávacích řízení (přes 40 % z celkového počtu) zahajováno od března do června. (Zpráva MMRvýznamných stavebních investic. (Zpráva MMR)
Nejvíce zadaných zakázek bylo v roce 2018 zahájeno v období od března do června.
Zrušená zadávací řízení
U celkového počtu zrušených zadávacích řízení byl zaznamenán meziroční nárůst
o 701 (z 1 880 v roce 2017 na 2 581 v roce 2018), což je dáno obecně vyšším počtem evidovaných zakázek. V relativním vyjádření dosáhl v roce 2018 podíl zrušených zadávacích řízení na zahájených zadávacích řízeních uveřejněných ve Věstníku 30 % a na zadaných zakázkách 17 %.
Výroční zpráva z roku 2017 uvádí relativní vyjádření podílu zrušených zadávacích řízení uveřejněných ve věstníku 24% a na zadaných zakázkách 17%, tedy i s přihlédnutím obecně vyššímu počtu evidovaných zakázek je meziročně podíl zrušených zadávacích řízení na zahájených zadávacích řízení uveřejněných ve věstníku o 6% vyšší, než v roce 2017.
Struktura zakázek podle limitu zůstala víceméně stejná jako v předchozích letech.
Z hlediska počtu jsou i nadále dominantní zakázky podlimitní (50 %), avšak z hlediska objemu jednoznačně nadlimitní (68 %). Přes 1 % evidovaných zakázek co do počtu tvoří zakázky malého rozsahu, o nichž zadavatelé informují dobrovolně prostřednictvím národních formulářů ve Věstníku. (Zpráva MMR)
Podíl otevřených řízení na celkové hodnotě veřejných zakázek evidovaných v ISVZ se meziročně téměř nezměnil (69 % v roce 2017, 68 % v roce 2018). Vysoké podíly na celkové hodnotě zadaných zakázek přetrvávaly v roce 2018 i u transparentních zjednodušených podlimitních řízení (11 %) a užších řízení (13 %). Objem zakázek v JŘBU se nadále drží pod 5 %. Ostatní druhy zadávacích řízení zůstávají v případě veřejných zadavatelů marginální, pouze u jednacího řízení s uveřejněním byl sledován meziroční nárůst hodnoty zadaných zakázek z 3 na 14 mld. Kč. V roce 2018 byla v ISVZ zachycena první veřejná zakázka zadaná na základě řízení o inovačním partnerství, a to v oblasti aplikovaného výzkumu. (Zpráva MMR)
Výrazným ukazatelem je pak počet nabídek na zakázku.
Ukazatel průměrného počtu podaných nabídek u zadaných zakázek veřejných zadavatelů v roce 2018 meziročně klesl na hodnotu 1,69, nejednalo se však o tak výrazný meziroční propad jako v roce 2017. I přes vysoký podíl transparentních druhů zadávacích řízení se ovšem stále nedaří zintenzivnit konkurenci na straně nabídky.Průměrný počet nabídek u sektorových zadavatelů se v roce 2018 také snížil, hodnotou 2,22 však již druhým rokem předčil průměrný počet nabídek u zakázek veřejných zadavatelů.
Klesající průměrný počet nabídek u veřejných zadavatelů lze sledovat i při členění na stavební práce, dodávky a služby. Mírný meziroční pokles zaznamenaly v roce 2018 dodávky (z 1,86 na 1,71) a služby (z 2,31 na 2,07), výraznější propad byl u stavebních prací (z 2,03 na 1,42). (Zpráva MMR)
V závěru zprávy je připisován podíl na tom jevu dobré současné makroekonomické situaci v ČR, tedy tomu, že dodavatelé nemají příliš velkou nouzi o zakázky a nepotřebují tak vyhledávat administrativně náročnější a někdy úspornější příležitosti ve veřejném sektoru.
Při rozdělení na stavební práce, dodávky a služby je nejvýraznější pokles u stavebních prací.
V případě sektorových zadavatelů došlo meziročně k nepatrnému zvýšení průměrného počtu nabídek u stavebních prací (4,6 nabídek v roce 2018 oproti 4,51 v roce 2017). U dodávek a služeb byl zaznamenán mírný pokles.
V případě stavebních zakázek došlo k zásadnímu zhoršení situace, jelikož podíl zakázek zadaných pouze na základě jedné nabídky již druhým rokem meziročně vzrostl z 80 % na 88 %.
Situace ohledně zakázek uzavřených s jednou nabídkou se nezlepšuje ani přes stávající pokles významu JŘBU.
V roce 2018 dosáhl podíl zakázek dělených na části 14 % z celkového počtu zadaných zakázek, tj. podobně jako v roce 2017, z hlediska finančního objemu ovšem podíl zakázek dělených na části meziročně narostl (z 21 % v roce 2017 na 25 % v roce 2018).
V roce 2018 došlo meziročně k mírnému poklesu podílu objemu zakázek
financovaných převážně ze zdrojů z veřejných rozpočtů a státních fondů (ze 47 % na 45 %), stejně tak u zakázek financovaných převážně z fondů EU (z 20 % na 17 %). Naopak meziročně vzrostl podíl objemu zakázek financovaných ze soukromých a jiných zdrojů zadavatele (z 32 % na 37 %).
Počet uzavřených rámcových dohod se meziročně téměř ztrojnásobil, zatímco objem reálného plnění narostl takřka sedminásobně. Výraznější nárůst byl zaznamenán v případě veřejných zadavatelů. V případě rámcových dohod jsou tyto výrazné výkyvy běžné, protože jsou uzavírány na víceleté období a dílčí zakázky jsou zadávány nerovnoměrně v čase.
V České republice bývá dlouhodobě zaváděno několik desítek DNS (pozn. Dynamický nákupní systém) ročně, dosud využívali tento institut výlučně veřejní zadavatelé. V roce 2018 byly nově zjištěny 3 zahájené zakázky sektorových zadavatelů na zavedení DNS. Meziročně došlo k nárůstu počtu zavedených DNS o 44 %. Zvýšil se i objem reálně vynaložených finančních prostředků v rámci DNS z 2,1 na 3,7 mld. Kč.Zjištění z kontrol:
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ukončil v roce 2018 celkem 31 kontrolních akcí.
Zadávání veřejných zakázek bylo kontrolováno v nadpoloviční většině z nich.
Podle výsledků kontrol ukončených v roce 2018 i výsledků kontrol ukončených v předchozích letech jsou nejčastějšími a nejzávažnějšími nedostatky v oblasti veřejných zakázek zadání bez otevřené hospodářské soutěže, nízké konkurenční prostředí a závislost na dodavatelích ICT. Rozhodovací pravomoci jsou při přípravě a realizaci významných ICT projektů přenášeny na externí subjekty, což negativně ovlivňuje hospodárnost realizace těchto projektů. Zakázky jsou zadávány stávajícímu dodavateli v JŘBU, smluvní ceny vzešlé z tohoto řízení bývají výrazně vyšší než ceny utvořené trhem v otevřených druzích řízení.
Ministerstvo financí vydalo standardy ICT závazné pro všechny ÚOSS, který slouží jako vzor pro technickou specifikaci a je závazný pro všechny VZ vyhlášené po 15. červnu 2019. VÍCE ZDE.
Poznámka: NKÚ i nadále spatřuje nedostatky v oblasti zakázek v rezortu zdravotnictví, zejména pořizování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků mimo zadávací řízení a za výrazně odlišné ceny.
V roce 2018 se NKÚ zaměřil také na funkčnost dvou systémů centralizovaného zadávání a konstatoval, že Česká republika dosahuje v míře jeho využívání v mezinárodním srovnání v rámci EU pouhých 5 %, zatímco Evropská komise považuje za optimální míru 10 %. (Zpráva MMR)
Výsledky kontrol ÚOHS
Z pohledu ÚOHS nastal úbytek čistě „procesních“ pochybení zadavatelů ve smyslu porušení konkrétního ustanovení zákona, které upravuje postup zadavatele v zadávacím řízení, který může být ostatně dán skutečností, že ZZVZ byl přijímán s cílem „odbřemenit“ zadavatele od celé řady striktně daných, formálních postupů, a v tomto smyslu poskytuje zadavatelům pro jejich postupy značnou flexibilitu. (Zpráva MMR)
Řešení se nyní týká hlavně nastavení podmínek kvalifikace (zda nejsou nepřiměřeně přísné, resp. diskriminační) a v nebývalé míře i ve vztahu k vymezení samotného předmětu plnění. Není překvapením, že ze strany stěžovatelů je v této souvislosti často namítáno porušení nově kodifikované zásady přiměřenosti.
I nadále se pak Úřad často setkává se situacemi, kdy se zadavatel zcela vyhýbá postupu v zadávacím řízení (typicky tím, že plnění tvořící podle povahy věci jednu veřejnou zakázku rozdělí do více veřejných zakázek, které pak na první pohled vypadají, že nemusí být zadávány v zákonném režimu), případně se vyhýbá postupu v „otevřeném“ druhu zadávacího řízení (typicky využitím JŘBU, aniž by pro to byly splněny podmínky stanovené zákonem).
Dalším trendem je zvýšené využívání (v ZZVZ nově zavedeného) institutu nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Jde o potvrzení skutečnosti, že zákonodárce byl při přijímání ZZVZ veden správným předpokladem, že institut námitek tak, jak byl zakotven v dřívější právní úpravě, nebyl zcela funkční. Do nové právní úpravy tak bylo doplněno pravidlo, podle kterého v situaci, kdy zadavatel není ochoten nebo schopen jasným způsobem obhájit či vysvětlit svůj postup v zadávacím řízení (tedy není schopen věcně a srozumitelně reagovat na argumenty dodavatele, který se domnívá, že postupuje nezákonně), jej nemůže dozorový orgán (Úřad) nahrazovat a formulovat za něj důvody, pro které např. rozhodnutí o námitkách s tím, že je povinností zadavatele se podanými námitkami znovu zabývat. Ukazuje se přitom, že pro mnoho zadavatelů je skutečně problém svůj postup zpětně přezkoumatelným způsobem obhájit.
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZJIŠTĚNÍ OBOU ÚŘADŮ:
Z pohledu řešení před ÚOHS se jednalo nejčastěji o zakázky zadávané v oblasti stavebnictví, zdravotnictví a IT a neméně významné důvody pro přezkum se týkaly i nákupu dopravních prostředků.
ÚOHS vydal v polovině června výroční zprávu, která se na několika stranách zabývá i veřejnými zakázkami. Více se dozvíte ZDE.
Kontrolou dodržování ZZVZ se zabývalo i Ministerstvo financí v rámci finanční kontroly – odbor 52 Auditní orgán), který odhalil nezpůsobilé výdaje téměř v 1,7% případů (nezpůsobilé výdaje ve nominální hodnotě 632,9). Dílčí součástí předmětu kontroly bylo plnění ZZVZ i v rámci kontrol odboru 17 Kontrola. Oba odbory MF ČR shledaly obdobná pochybení jako výše uvedené úřady, nejčastěji se jednalo o dělení zakázek, diskriminační podmínky, nedostatky v transparentnosti nebo zadávání zakázek na dodatečné služby/stavby/dodávky, aniž by byla splněna podmínka krajní naléhavosti.
Na základě získaných informací z provedených kontrol lze konstatovat, že realizace výdajů vícero státních organizací probíhala z podstatné části prostřednictvím veřejných zakázek malého rozsahu. Zákonná úprava procesů a pravidel pro zadávání těchto zakázek je však poměrně stručná. Tato skupina zakázek zároveň není standardně předmětem dohledové činnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Kombinace těchto predispozic vytváří prostor, v rámci kterého různí zadavatelé mohou přistupovat k realizaci zakázek malého rozsahu zcela individuálním způsobem. Tato skutečnost z pohledu Ministerstva financí z podstatné části vysvětluje zjištěnou vyšší míru chybovosti v rámci realizace veřejných zakázek malého rozsahu v přímé souvislosti se zajišťováním účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti souvisejících výdajů. (Zpráva MMR)
Nedodržení lhůt, neuvedení všech náležitostí v protokolech, nezahrnutí všech plnění do předpokládané hodnoty a nedodržení vnitřních předpisů především v režimu jsou pak nejčastější zjištění pochybení vyplývajících z kontrol IS FKVS (pozn. Informační systém finančních kontrol veřejné správy).
Co se týká Věstníku veřejných zakázek, docházelo v roce 2018 jen k dílčím úpravám. Za zmínku však stojí nadále rostou míra užívání některých procesů a na ně navazujících formulářů (např. formulář pro oznámení o změně zakázky v průběhu doby jejího trvání podle § 222 odst. 8 ZZVZ a formuláře pro zjednodušený
režim).
S Věstníkem úzce souvisí také aktivity na úrovni EU. V roce 2018 se členským státům EU v čele se zástupcem České republiky podařilo přesvědčit správce TED, aby změnilzpůsob uveřejňování a upustil od uveřejňování informací o veřejných zakázkách v sobotu, což činilo zadavatelům potíže zejména s ohledem na zákonnou lhůtu pro uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele. Od 1. ledna 2019 tedy a proto budou nově informace o veřejných zakázkách uveřejňovány v TED pouze v pracovních dnech od pondělí do pátku. (pozn. V době zveřejnění již vešlo v platnost.)
V roce 2018 také probíhaly na úrovni Evropské Komise (EK) konzultace k nové podobě formulářů, tzv. eForms. Dle plánu EK by nové verze měly být využívány od roku 2022. (Zpráva MMR)